originály zbraní

Heckler & Koch MP5

Heckler & Koch MP5 (Maschinenpistole 5) je samopal
vyráběný německou společností Heckler & Koch. Vyvinut byl v 60. letech 20.
století, poprvé byl uveden roku 1966 pod názvem HK54.

Zbraň je vybavená pevnou, sklopnou (model PDW) nebo
vysouvací pažbou (typ SD6, A5, J). Je používána po celém světě ve vojenských a
policejních úřadech; prakticky všemi speciálními jednotkami po celém světě.
Jeho hlavní výhodou je jeho kompaktnost. Používá závěr uzamčený uzamykacími
válečky, dosahuje vysoké přesnosti a spolehlivosti, ale použitý systém
uzamknutí způsobuje vysokou výrobní náročnost a tím pádem i vysokou cenu
zbraně. Zbraň používají české i slovenské speciální jednotky.

V současnosti lze říci, že zbraň se stala synonymem pro
operace speciálních jednotek v budovách. Je používána speciálními jednotkami
prakticky po celém světě. Výjimkou mohou být jednotky východních zemí
používající zbraně vycházející konstrukčně například z AK-47 nebo také rakouské
speciální jednotky EKO Kobra a Jagdkommando, které používají Steyr AUG, případě
použití zbraně jako samopalu v pistolové ráži 9mm Luger, jako MP88.

Samopal je v současnosti vyráběn mateřskou firmou Heckler & Koch v Obersdorfu. Dále je licenčně vyráběn švýcarskou zbrojovkou Brüger & Thomet, která také vyrábí pro tuto zbraň předpažbí opatřené montážními raily. Zbraně mohly být doposud vybaveny pouze předpažbím s integrovanou svítilnou. Samopal ve variantě MP5K (kurz - krátký), byl pro potřeby ochrany VIP taktéž zabudován do "střílejícího diplomatického kufříku". Nevýhodou samopalu je jeho vysoká cena.

V současné době verze MP5A5 nahrazuje ve výstroji pořádkové
policie bezpečnostního aparátu Policie České republiky zastaralé útočné pušky
Sa vz. 58. PČR má k dispozici MP5A5 v kombinaci se svítilnou a kolimátorem,
střelbou dávkami, jednotlivě a třírannou střelbou (samopaly novější výroby pak
dvojrannou), vždy v ráži Luger 9mm, tedy stejná ráže, jako služební zbraně PČR
ČZ 75 D compact.


Samopal střílí z uzavřeného závěru, používající systém
uzamčení válečky. Zde je nevýhodou případná citlivost na druhy použité munice.
Napínací páka je umístěna na levé straně zbraně nad předpažbím. Selektor režimu
střelby je umístěn v dosahu palce střílející ruky. Zbraň je zásobována ze
zásobníku mírně prohnutého tvaru (ve variantě na 10 mm náboje rovného) s
kapacitou 15 nebo 30 nábojů. Uvolnění zásobníku probíhá stisknutím páčky
umístěné mezi lučíkem a zásobníkovou šachtou směrem k zásobníkové šachtě a
vyjmutí zásobníku. Zbraň není vybavena střeleckou pohotovostí. Selektor režimu
střelby umožňuje dle variant zbraně volbu režimů zajištěno, jednotlivé výstřely,
tříranné dávky a plně automatická střelba.


AK 47


Автомат Калашникова образца 1947 года, do češtiny přeložitelné jako Kalašnikovův automat vzor 1947, známý pod zkratkou AK-47 nebo zjednodušeně jako kalašnikov, je nejpoužívanější a jedna z nejznámějších útočných pušek světa. Sestrojena byla v SSSR mladým sovětským konstruktérem Michailem Kalašnikovem. Ten při návrhu zbraně vycházel mimo jiné z německé útočné pušky StG 44, jejíž konstruktér Hugo Schmeisser pracoval ve stejném závodě jako Michail Kalašnikov, jeho konstrukce je však původní a v mnohém ji překonává.

Projektové práce na AK-47 začaly v posledním roce druhé světové války (1945). V roce 1946 byl AK-47 podroben oficiálním vojenským zkouškám a v roce 1948 byla verze s pevnou pažbou uvedena do aktivní služby ve vybraných jednotkách Sovětské armády. Jeden z prvních návrhů konstrukce byl AKS (S-Skladnoj nebo "skládací") vybavený sklopnou kovovou ramenní opěrkou. V roce 1949 byl AK-47 oficiálně přijat sovětskými ozbrojenými silami a využívala ho i většina členských zemí Varšavské smlouvy.

I po šedesáti letech jsou tento model a jeho varianty stále široce používanými a nejpopulárnějšími útočnými puškami na světě. Zbraň si drží spolehlivost za náročných podmínek, má nízké výrobní náklady, je dostupná prakticky v každé geografické oblasti a její obsluha je snadná. AK-47 byl vyráběn v mnoha zemích, dočkal se služby v ozbrojených složkách, stejně jako nepravidelných silách po celém světě a byl základem pro vývoj mnoha dalších typů.

M4


M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80% shodných dílů. Kromě zkrácení hlavně (a předpažbí) byla pevná pažba nahrazena teleskopickou (výsuvnou) pažbou, která má možnost aretace v šesti různých polohách. Použití obvyklejší sklopné ramenní opěrky bylo vyloučeno konstrukcí M16, u které je vratná pružina uložena v prostoru pevné pažby.

M2 Browning

je těžký kulomet navržený a zavedený jako vz. 1924 koncem první světové války Johnem Browningem. Američtí vojáci mu přezdívají Ma Deuce nebo s odkazem na jeho ráži prostě "fifty-cal". Zbraň je známa pod mnoha označeními, oficiální označení současné verze zavedené v roce 1933 je Browning Machine Gun, Cal. .50, M2, HB, Flexible. Je účinná proti pěchotě, nepancéřovaným nebo lehce pancéřovaným vozidlům a člunům, lehkým opevněním a proti nízkoletícím letadlům/vrtulníkům.

Kulomet M2 byl zkonstruován podle původního těžkého kulometu Browning Model 1921, zavedeného do výzbroje krátce po první světové válce. Ve třicátých letech byla jeho konstrukce zjednodušena a obdržel silnější hlaveň - odtud označení HB (Heavy Barrel - těžká hlaveň). Od té doby zůstává prakticky nezměněn.

Za války ve Vietnamu byl používán na hlídkových věžích jako účinná odstřelovací zbraň schopná bránit až 1 km úsek.

Jeho výroba byla zastavena v sedmdesátých letech, ale přes četné pokusy se nepodařilo nalézt dostatečně účinnou náhradu. Proto byla nakonec výroba v USA a Belgii obnovena a různí výrobci nabízejí jeho zdokonalené verze.

Těžký kulomet Browning .50 je ozbrojenými silami USA používán od dvacátých let 20. století po současnost ve všech významných konfliktech, kterých se zúčastnily. Užívá se také jako letecký kulomet, či kulomet montovaný na vozidle. Je to též hlavní těžký kulomet zemí NATO a je používán i v mnoha dalších zemích. Dodnes se používá pouze s několika úpravami a je tak nejdéle používanou pěchotní zbraní v USA. Jeho design je velice podobný těžkému kulometu M1919 Browning, ze kterého konstrukčně vychází.

Nejdelší potvrzený zásah touto zbraní, na 3 200 m, se povedl příslušníkovi bezpečnostní agentury proti obsluze minometu v Afghanistanu. Dávka měla být jen výstražná, ale byla tak přesná, že zkosila celou obsluhu.

CZ 805 BREN

je první generací české útočné pušky měnitelné ráže, vyvinuté firmou Česká zbrojovka Uherský Brod. Zbraň byla oficiálně představena v roce 2011. Zkušenosti z bojového nasazení vedly k vývoji druhé generace, představené v roce 2015 pod názvem CZ BREN 2.

Zbraň je konstruována jako modulární systém, který umožňuje výměnou hlavně, závorníku, plynové trubice a šachty zásobníku, změnit ráži pušky. V základní verzi využívá náboje 5,56 x 45 mm NATO (jednotný systém kotvení vyměnitelných hlavní umožňuje změnu ráže na 7,62 x 39 mm, ale i na 6,8 mm Remington SPC). Zbraň dokáže také výměnou zásobníkové šachty využít zásobníky z jiných útočných pušek, např. M16, M4, AR-15 či HK 416.

Na ústí hlavně je závit, uzpůsobený pro upevnění tlumiče hluku a plamene. Zbraň má oboustranné ovládací prvky a tři základní režimy střelby: po jedné ráně, po dvou a střelbu neomezenou dávkou. Po celém hřbetu, na bocích a zespodu zbraně je lišta Picatinny (MIL-STD-1913), na kterou lze upevnit např. kolimátor, nebo pažbičku kombinovanou s dvojnožkou. Nevyužitá lišta může za pomocí plastového krytu vylepšit úchyt. Kromě standardní verze útočné pušky vyráběné pod označením A1 je vyráběna i karabina s typovým označením A2, která se proti modelu A1 odlišuje zkrácenou hlavní. Její délka činí 277 mm což je o 83 mm méně než u modelu A1.

Mimo armádní verze A1 a A2 existuje i výhradně samonabíjecí verze pro civilní použití CZ 805 BREN S1 a modifikovaná verze pro americký trh CZ 805 BREN PS1 s jedenáctipalcovou hlavní a zadní hlavou závěru bez drážky pro nasazení ramenní opěry.

airsoft 2. ZŠ Žďár Komentského 2 Žďár nad Sázavou
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky